Na přírodu nekašlu

Jak na to

Do této výzvy se pusť jen pokud máš vhodné místo, ti, kteří pozemek vlastní s výsadbou souhlasí, máš již nějaké zkušenosti a jsi schopen či schopna zajistit následnou péči o vysazenou dřevinu. Doporučujeme začít s keři, je to jednodušší a keře mnohde chybí. Před výsadbou je třeba promyslet také vhodnost druhu, odrůdy a dostatečný prostor kolem sazenice. 

Sázení začneme odstraněním drnu a vyhloubením jámy. Ta by měla být poměrně široká, abychom nakypřili okolní půdu, a hluboká, aby se do ní vešly kořeny bez ohýbání. Keř do jámy umístíme tak, aby nebyl “utopený”, ale kořeny byly zakryté. Tak, aby kořenový krček (místo přechodu mezi stonkem a kořeny) zůstal nad zemí. Jámu zasypáváme zeminou, proléváme vodou a postupně udusáme. Kolem sazenice vytvarujeme závlahovou misku, aby se při zalévání voda lépe vsakovala rovnou ke keři. 

Pokud sázíme ve volné přírodě, je potřeba kolem keře umístit pletivo proti okusu. Můžeme ho připevnit ke kůlu nebo zahloubit do země. V druhém případě bude chránit proti hrabošům. Na závěr keř zamulčujeme např. štěpkou s hnojem, aby půda kolem tolik nevysychala a zalijeme. U stromů je potřeba dávat pozor na víc věci, doporučujeme proto přesnější návod jak na výsadbu stromu na http://peceoprirodu.cz/stromy/. Do sázení stromů se teď pouštěj ale pouze tehdy, pokud jim dokážeš zajistit dostatečnou a pravidelnou zálivku.

Jak na to

Vysaď truhlík či květináč s našimi rostlinami, které mají rádi motýli nebo včely (včetně těch divokých). Máme tady pár tipů, co sázet: rozmarýn, šalvěj, lichořeřišnice, levandule, třapatky, chrpu řebříček,…

Další možnost je zřídit si na balkoně vlastní kompostér se žížalami. Uspoří se tak množství biodpadu, který by skončil na skládce. Návod najdeš třeba zde.

Těšíme se na tvé fotografie!

Jak na to

Při svých procházkách kolem vaší vsi či města zkus najít kapličky, křížky, boží muka, ale i jiné drobné památky. Vysbírat u nich nepořádek, popadané větve, vysekat starou trávu, kterou zarůstají. Pošli nám fotku nebo dvě “před” a “po”. 

Nemusí jít jen o významné památky, ale i ty o kterých lidé třeba ani neví. 

P.S. Pokud by ses chtěl*a pustit do větší péče - např. opravy či nátěru plůtku u křížků, opravy přilehlé lavičky, apod., tak vždy jen s vědomím majitele*ky.

Jak na to

Vyrobit jej můžeš různě. Stačí keramická, kameninová, dřevěná či jiná miska, kterou umístíš na něco nad zem a na přehledné místo, aby ptáci stihli uniknout například před kočkou. 

Pítko udělej prostornější, aby se k němu ptáci dostali, ne moc hluboké. Povrch by neměl být zcela hladký, aby se na něm práci dokázali pohybovat. Doprostřed můžeš umístit větvičku či kámen, doplnit lze cedulku “pítko pro ptactvo”. A nezapomeň doplňovat vodu.

Jak na to

Najdi studánku či prameniště kolem tvého bydliště. Co pro ni můžeš udělat? Třeba jen posbírat odpadky kolem ní. Vybrat z ní nepořádek, větve, bahno (listí necháváme pro živočichy). Opravit stříšku, pročistit odtok. Vyfotit ji a zdokumentovat stav, zaměřit ji a zadat do registru studánek. 

S většími zásahy ale už musí souhlasit majitel pozemku na němž studánka je. 

Těšíme se na tvé fotky z návštěvy studánky!

Jak na to

Vytvoř škvorům úkryt, domeček. Je to je jednoduché: stačí malý prázdný květináč vystlat senem nebo slámou a zavěsit jej dnem vzhůru na ovocném stromě tak, aby se dotýkal kmene nebo tlusté větve. 

Broukům a hmyzu vázaným na tlející dřevo poslouží kmen(y) nechané k postupnému rozkladu, nejlépe zapuštěné na stojato do země. Udělej pro nějaký takový místo na své zahradě.

Jak na to

Zapojíš se do šetření vody a ještě zaleješ potřebné dřeviny! Vyber si vhodný strom (lépe menší, nově vysazený - velký potřebuje vody opravdu hodně) ve svém okolí a zalej jej, jednou, vícekrát. Můžeš to dělat i vodou, kterou doma ušetříš. Jak na to systematicky ti poradí aplikace zalejme.cz.

Jak na to

Vem si na svou procházku do přírody alespoň malý pytlík na odpadky a vysbírej je kolem pěšiny nebo si vyber nějaké místo, které vyčistíš. Můžeš je vyfotit  před a po úklidu. Nemusí jít o nic velikého - vše se počítá! Odpadky pak můžeš vytřídit do patřičných kontejnerů (www.jaktridit.cz) - ať se ještě využijí, ale jen ty, které nejsou příliš znečištěné. Ostatní dej do směsi, máš-li jich více, můžeš s nimi na sběrný dvůr. Zkus na to aplikaci Kam s ním.

Jak na to

Budek je více typů pro různé druhy ptáků hnízdících v dutinách. Vyrobit je zvládneš i doma. Jak na to se můžeš podívat ZDE na videu. Rozměry dílů pro základní sýkorník jsou na obrázku. Rozměry dalších typů budek i další informace najdeš ZDE. Pokrytím střechy např. starým linoleem zvýšíš životnost.

Budky můžeš vyvěšovat na zahrady, do parků, do lesů. Vždy bys však měl*a vědět, že ti, kteří pozemek vlastní s vyvěšením budek souhlasí. Vyvěšuj pokud možno na méně frekventovaná místa do výšky cca 2 - 4 m nad povrch. Při vyvěšování neobtáčej kmen ani větve stromu drátem - škrtil by jej. Nejlépe dej drát volně přes větev (to je i lepší než budku přitloukat). Při pohybu ve výšce dbej na svou bezpečnost a bezpečnost lidí pod tebou.

Vyvěsit samozřejmě můžeš i budku koupenou - i to se počítá!

Více k vyvěšování budek ZDE nebo na videích.

Díky za budku! V jedné může vyhnízdit třeba až 15 mladých sýkorek ročně.

Jak na to

Jedná se o jednoduché opatření, přitom jeho vhodným užitím můžeme vrátit rovnováhu přírodě. V současné intenzivně využívané krajině mohou berličky přilákat potulující se dravce ze širokého okolí. Ptáci jich pak společně využívají k odpočinku i k lovu a jsou schopni výrazně snížit početnost přemnožených hrabošů nejen v polních kulturách či na loukách, skvěle také fungují jako ochrana výsadeb mladých stromků. 

Pro dravce postačí dřevěná tyč o délce 2 m a více. Pro lepší dosed dravce nebo sovy na horní konec přitluč či přišroubuj ještě jednu tyčku o délce 20-30 cm a průměru přibližně 5 cm tak, aby celá berlička připomínala písmeno T. Tyto berličky se zatloukají ve vzdálenosti zhruba 30 m od sebe, a to nejlépe k přirozeným překážkám (kámen, skruž, meliorace).

Jak na to

Azylovou zídku jednoduše poskládáš jen z kamenů, bez použití pojiva. Rychle si ji oblíbí nejen ještěrky a slepýši, ale i pavouci, divoké včely a někdy i čmeláci. Zídku můžeš osázet skalničkami, které při kvetení přivábí také hmyz. 

Zahrady na prosluněných svazích s oblibou vyhledávána ještěrkami a slepýši. Zbudováním teras zadržíš vodu na terasách a živočichům zajistíš úkryty. Na nesvažitém pozemku můžeš postavit zídku například ve tvaru kruhu. 

Projdi se po lese nebo vlastní zahradou a nasbírej do tašky ztrouchnivělé dřevo. Tím můžeš vyplnit štěrbiny a prohlubně mezi kameny. Podrobnější návod pro stavbu zídky ZDE.

Jak na to

Rostlinami lákajícími motýly můžeš osázet celou zahradu nebo založit samostatné záhony s vysokou koncentrací jejich oblíbených druhů. Výsadba by měla každopádně vzniknout na slunném a teplém místě, které je navíc chráněno před silnými poryvy větru. Kromě rostlin vábících motýly sem můžeš zakomponovat výhřevné kameny a pítko. Motýli si vysloveně libují v pestrých květech, které navíc příjemně voní. Neboj se proto do výsadeb zakomponovat letničky, dvouletky, vytrvalé rostliny nebo keře. Z keřů mají motýli rádi šeřík nebo pustoryl, mezi trvalkami jsou jejich favority dobromysl, levandule, kopretiny nebo šalvěj. Přilákají je také letničky - měsíček, chrpa, lichořeřišnice a slunečnice. 

Až na několik druhů housenek, které se živí listy kulturních rostlin, se housenky většiny motýlů živí listy plevelů, jejichž úbytek prakticky ani nezaznamenáš, proto je hon na motýlí housenky zcela neoprávněný a zbytečný.

Jak na to

Domeček ježkovi poskytne pohodlí a ochranu hlavně během zimního období. Pokud ses rozhodl/a jeden takový domek postavit, nezapomeň na jeho správné umístění. Domek přikryj listím, větvičkami nebo kousky dřeva, to bude izolovat chlad a poskytne ježkům potravu - brouky a jiný hmyz. V blízkosti úkrytu můžeš umístit také mělkou misku s vodou, ježky ale nekrm. 

Návod na domácí přípravu domečku najdeš například ZDE. V prodejnách se dá také sehnat již vyrobený.

Jak na to

Příprava jednoho líhniště (hadníku, kompostiště, hnojiště) je velmi jednoduchá. Jak takové hadí líhniště vypadá? Jedná se vlastně o kompost, který by měl být položen na kamenech různé velikosti, doplněný pilinami, kůrou nebo tlejícím dřevem. V neposlední řadě ale mysli na dostatek slunce. Kromě hadího slunění na kameni se zahřeje i připravený substrát! O významu hadníku a o samotné přípravě se dočteš více například zde.

Jak na to

Pozvi do svého hotelu samotářské včely, pestřenky, slunéčka a další hmyzí živočichy. Domeček by měl být dřevěný, vyplněn různými přírodními materiály - tlejícím dřevem či děrovaným dřevem, dutými stébly, uschlým jílem, mechem, trávou, apod. 

Můžeš udělat ale i jednoduchou verzi - kus dutého kmene či silnější trubky vyplnit na délku stébly slámy. Poskytneš tak hmyzu nejen potřebný úkryt, ale i prostor na kladení vajíček a vývoj larev. Svůj hotel postav na jižní stranu chráněnou větrem. Návod na jednoduchý hmyzí hotel najdeš ve videu.

Jak na to

Vysaď i ty záhon květin na zapomenutém kousku svého města a poskytni tak hmyzu potravu, prostor na úkryt, místo na přezimování, místo ke kladení vajíček. Svůj záhon můžeš registrovat ZDE na webové stránce věnované komunitním zahrádkám a záhonům. V případě, že ti ve výsadbě záhonu něco brání, neboj se vysadit alespoň jednu rostlinu.

Jak na to

Drobných i větších činností, které pomohou přírodě je celá řada. Možná tě napadne něco, co je třeba zrovna v tvém okolí potřeba, něco mimo nabízené akce. Paráda! Pusť se do díla a pošli nám fotku! Jen dbej na zásady, jak pomáhat - pouštěj se jen do věcí, u kterých znáš dopady, zvládneš je realizovat, nebudeš manipulovat s chráněnými druhy a bude to na místech, kde je to možné.

Jak na to

Vytvořit můžeme buď přírodní tůňku, jezírko s umělým dnem či případně jílovým dnem. Pokud se budete pouštět do většího díla, tak budeme ve všech případech potřebovat odbornou radu, ale vytvořit malou tůňku či jezírko na vašem pozemku zvládnout lze. 

Co se týče tůněk, kde se bude zdržovat podzemní voda, cenné rady k postupu při ručním hloubení najdete například ZDE. Tůňky v krajině jsou velmi cenným biotopem.

Co se týče jezírek s jílovým dnem může vás inspirovat tento postup a příběh.

Obecně lze říci, že při budování jezírka či tůňky se snažíme, aby byla co nejčlenitější - s různými hloubkovými úrovněmi. Jezírko (tůňku) umístíme do nejnižší části pozemku a spíše na slunné místo. Nejjednodušší je pořídit plastový prefabrikát, který jen zakopeme do země. Vhodná je i jezírková fólie. Menším a mělčím jezírkům však hrozí přehřívání. Zabráníme mu výsadbou příbřežních a plovoucích rostlin, která vytvoří jezírku polostinné podmínky. Pokud by mělo být jezírko v úplném stínu, pak raději založíme malé jezírko se stínomilnými bahenními rostlinami. 

Abychom živočichům usnadnili přístup do jezírka, vytvoříme na části pozvolně klesající přístupové místo vysypané oblázky, nebo uděláme přístupovou rampu například z prkna nebo plochého kamene.

I na těch nejmenších zahrádkách, dokonce i na balkoně, můžeme mít malé jezírko. Poslouží nám libovolná nádoba z materiálu, který udrží vodu – zinková vana, dřevěný sud, káď, keramické nádoby. Nevýhodou je, že nádržky malých rozměrů jsou náchylné na přehřívání, z toho důvodu je raději umístíme do polostínu či stínu a pravidelně doplňujeme odpařenou vodu. Malé nádrže jsou také náchylné k zarůstání řasami, které musíme pravidelně odstraňovat. V jezírcích a tůňkách můžeme pěstovat například rostliny, jako je prustka obecná, šmel okoličnatý, touleň srdčitá (Houttuynia cordata) či babelka řezanovitá (Pistia stratiotes).