Příroda nám přináší vnitřní pohodu i prostor pro nabrání sil. Nyní ještě víc než kdy jindy.
Pojďme jí to v dobrém vracet! Pusťme se do činů, které přírodě pomohou. I drobné věci mají smysl! I když nás jistě čekají i výzvy větší.
Vyber si z akcí, na které zde najdeš návod. Nebo zkus vlastní nápady. Tvou snahu ocení příroda i lidé, a navíc můžeš vyhrát.
Zapojit se je jednoduché: vybereš si aktivitu, zrealizuješ ji a nasdílíš fotku s hashtagem #naprirodunekaslu !
Ukaž, že na přírodu nekašleš!
Ozeleň své okolí - vysaď keř, popř. strom. Keře pomáhají s ochlazení měst i krajiny, zachytávají prach a nabízí místo pro živočichy.
Do této výzvy se pusť jen pokud máš vhodné místo, ti, kteří pozemek vlastní s výsadbou souhlasí, máš již nějaké zkušenosti a jsi schopen či schopna zajistit následnou péči o vysazenou dřevinu. Doporučujeme začít s keři, je to jednodušší a keře mnohde chybí. Před výsadbou je třeba promyslet také vhodnost druhu, odrůdy a dostatečný prostor kolem sazenice.
Sázení začneme odstraněním drnu a vyhloubením jámy. Ta by měla být poměrně široká, abychom nakypřili okolní půdu, a hluboká, aby se do ní vešly kořeny bez ohýbání. Keř do jámy umístíme tak, aby nebyl “utopený”, ale kořeny byly zakryté. Tak, aby kořenový krček (místo přechodu mezi stonkem a kořeny) zůstal nad zemí. Jámu zasypáváme zeminou, proléváme vodou a postupně udusáme. Kolem sazenice vytvarujeme závlahovou misku, aby se při zalévání voda lépe vsakovala rovnou ke keři.
Pokud sázíme ve volné přírodě, je potřeba kolem keře umístit pletivo proti okusu. Můžeme ho připevnit ke kůlu nebo zahloubit do země. V druhém případě bude chránit proti hrabošům. Na závěr keř zamulčujeme např. štěpkou s hnojem, aby půda kolem tolik nevysychala a zalijeme. U stromů je potřeba dávat pozor na víc věci, doporučujeme proto přesnější návod jak na výsadbu stromu na http://peceoprirodu.cz/stromy/ nebo ve videokurzu o výsadbách ovocných stromů. Do sázení stromů se teď pouštěj ale pouze tehdy, pokud jim dokážeš zajistit dostatečnou a pravidelnou zálivku.
Udělej místo pro přírodu na balkonu. Pro včely, motýly nebo i žížaly.
Vysaď truhlík či květináč s našimi rostlinami, které mají rádi motýli nebo včely (včetně těch divokých). Máme tady pár tipů, co sázet: rozmarýn, šalvěj, lichořeřišnice, levandule, třapatka, chrpa, řebříček,…
Další možnost je zřídit si na balkoně vlastní kompostér se žížalami. Uspoří se tak množství biodpadu, který by skončil na skládce. Návod najdeš třeba zde.
Těšíme se na tvé fotografie!
Drobné památky jsou perlami v naší krajině. U některých to však nevypadá nejlépe. Můžeš s tím pomoci!
Při svých procházkách kolem vaší vsi či města zkus najít kapličky, křížky, boží muka, ale i jiné drobné památky. Vysbírat u nich nepořádek, popadané větve, vysekat starou trávu, kterou zarůstají. Pošli nám fotku nebo dvě “před” a “po”.
Nemusí jít jen o významné památky, ale i ty o kterých lidé třeba ani neví.
P.S. Pokud by ses chtěl*a pustit do větší péče - např. opravy či nátěru plůtku u křížků, opravy přilehlé lavičky, apod., tak vždy jen s vědomím majitele*ky.
Udělej na zahradě, na dvorku i ve městě pítko pro ptáky. Pomůže jim přežít horké a suché období.
Vyrobit jej můžeš různě. Stačí keramická, kameninová, dřevěná či jiná miska, kterou umístíš na něco nad zem a na přehledné místo, aby ptáci stihli uniknout například před kočkou.
Pítko udělej prostornější, aby se k němu ptáci dostali, ne moc hluboké. Povrch by neměl být zcela hladký, aby se na něm práci dokázali pohybovat. Doprostřed můžeš umístit větvičku či kámen, doplnit lze cedulku “pítko pro ptactvo”. A nezapomeň doplňovat vodu.
Studánky a prameny jsou mystická místa nabízející putujícím nejen vodu, ale i místo k zastavení. Postarej se o ně!
Najdi studánku či prameniště kolem tvého bydliště. Co pro ni můžeš udělat? Třeba jen posbírat odpadky kolem ní. Vybrat z ní nepořádek, větve, bahno (listí necháváme pro živočichy). Opravit stříšku, pročistit odtok. Vyfotit ji a zdokumentovat stav, zaměřit ji a zadat do registru studánek.
S většími zásahy ale už musí souhlasit majitel pozemku na němž studánka je.
Těšíme se na tvé fotky z návštěvy studánky!
Škvorům - pomocníkům s biologickou ochranou zahrad chybí úkryty. Broukům zase tlející dřevo. Pojďme s tím něco udělat.
Vytvoř škvorům úkryt, domeček. Je to je jednoduché: stačí malý prázdný květináč vystlat senem nebo slámou a zavěsit jej dnem vzhůru na ovocném stromě tak, aby se dotýkal kmene nebo tlusté větve.
Broukům a hmyzu vázaným na tlející dřevo poslouží kmen(y) nechané k postupnému rozkladu, nejlépe zapuštěné na stojato do země. Udělej pro ně takové místo na své zahradě i Ty.
Sucho dopadá nejen na lesy, ale i na stromy v obcích, v parcích. Už teď je doba, kdy se vláhy stromům začíná nedostávat. Můžeš s tím pomoci.
Zapojíš se do šetření vody a ještě zaleješ potřebné dřeviny! Vyber si vhodný strom (lépe menší, nově vysazený - velký potřebuje vody opravdu hodně) ve svém okolí a zalej jej, jednou, vícekrát. Můžeš to dělat i vodou, kterou doma ušetříš. Jak na to systematicky ti poradí aplikace zalejme.cz.
I nejjednodušší věci jako úklid mají smysl! Odpadky nejen nevypadají hezky, ale často i ohrožují mnohé živočichy.
Vem si na svou procházku do přírody alespoň malý pytlík na odpadky a vysbírej je kolem pěšiny nebo si vyber nějaké místo, které vyčistíš. Můžeš je vyfotit před a po úklidu. Nemusí jít o nic velikého - vše se počítá! Odpadky pak můžeš vytřídit do patřičných kontejnerů (www.jaktridit.cz) - ať se ještě využijí, ale jen ty, které nejsou příliš znečištěné. Ostatní dej do směsi, máš-li jich více, můžeš s nimi na sběrný dvůr. Zkus na to aplikaci Kam s ním.
Vyvěšováním budek nahrazujeme ptactvu nedostatek hnízdních dutin ve strarých stromech.
Budek je více typů pro různé druhy ptáků hnízdících v dutinách. Vyrobit je zvládneš i doma. Jak na to se můžeš podívat ZDE na videu. Rozměry dílů pro základní sýkorník jsou na obrázku. Rozměry dalších typů budek i další informace najdeš ZDE. Pokrytím střechy např. starým linoleem zvýšíš životnost.
Budky můžeš vyvěšovat na zahrady, do parků, do lesů. Vždy bys však měl*a vědět, že ti, kteří pozemek vlastní s vyvěšením budek souhlasí. Vyvěšuj pokud možno na méně frekventovaná místa do výšky cca 2 - 4 m nad povrch. Při vyvěšování neobtáčej kmen ani větve stromu drátem - škrtil by jej. Nejlépe dej drát volně přes větev (to je i lepší než budku přitloukat). Při pohybu ve výšce dbej na svou bezpečnost a bezpečnost lidí pod tebou.
Vyvěsit samozřejmě můžeš i budku koupenou - i to se počítá!
Více k vyvěšování budek ZDE nebo na videích.
Díky za budku! V jedné může vyhnízdit třeba až 15 mladých sýkorek ročně.
Nejen pro řešení kalamitního výskytu hraboše polního pomůže používání posedů pro dravce – takzvaných berliček. Pojď s nimi do krajiny.
Jedná se o jednoduché opatření, přitom jeho vhodným užitím můžeme vrátit rovnováhu přírodě. V současné intenzivně využívané krajině mohou berličky přilákat potulující se dravce ze širokého okolí. Ptáci jich pak společně využívají k odpočinku i k lovu a jsou schopni výrazně snížit početnost přemnožených hrabošů nejen v polních kulturách či na loukách, skvěle také fungují jako ochrana výsadeb mladých stromků.
Pro dravce postačí dřevěná tyč o délce 2 m a více. Pro lepší dosed dravce nebo sovy na horní konec přitluč či přišroubuj ještě jednu tyčku o délce 20-30 cm a průměru přibližně 5 cm tak, aby celá berlička připomínala písmeno T. Tyto berličky se zatloukají ve vzdálenosti zhruba 30 m od sebe, a to nejlépe k přirozeným překážkám (kámen, skruž, meliorace).
Zdravá zahrada je krásná mimo jiné tím, že v ní nejsme sami. Přivítej na ni ještěrky, slepýše a další živočichy, postav pro ně zídku!
Azylovou zídku jednoduše poskládáš jen z kamenů, bez použití pojiva. Rychle si ji oblíbí nejen ještěrky a slepýši, ale i pavouci, divoké včely a někdy i čmeláci. Zídku můžeš osázet skalničkami, které při kvetení přivábí také hmyz.
Zahrady na prosluněných svazích jsou s oblibou vyhledávány ještěrkami a slepýši. Zbudováním teras zadržíš vodu na terasách a živočichům zajistíš úkryty. Na nesvažitém pozemku můžeš postavit zídku například ve tvaru kruhu.
Projdi se po lese nebo vlastní zahradou a nasbírej do tašky ztrouchnivělé dřevo. Tím můžeš vyplnit štěrbiny a prohlubně mezi kameny. Podrobnější návod pro stavbu zídky ZDE.
Kvůli intenzivnímu zemědělství, používání insekticidů a pěstování monokultur je dnes polovina druhů motýlů mezi ohroženými. Těmto nenahraditelným opylovačům však můžeš pomoci.
Rostlinami lákajícími motýly můžeš osázet celou zahradu nebo založit samostatné záhony s vysokou koncentrací jejich oblíbených druhů. Výsadba by měla každopádně vzniknout na slunném a teplém místě, které je navíc chráněno před silnými poryvy větru. Kromě rostlin vábících motýly sem můžeš zakomponovat výhřevné kameny a pítko. Motýli si vysloveně libují v pestrých květech, které navíc příjemně voní. Neboj se proto do výsadeb zakomponovat letničky, dvouletky, vytrvalé rostliny nebo keře. Z keřů mají motýli rádi šeřík nebo pustoryl, mezi trvalkami jsou jejich favority dobromysl, levandule, kopretiny nebo šalvěj. Přilákají je také letničky - měsíček, chrpa, lichořeřišnice a slunečnice.
Až na několik druhů housenek, které se živí listy kulturních rostlin, se housenky většiny motýlů živí listy plevelů, jejichž úbytek prakticky ani nezaznamenáš, proto je hon na motýlí housenky zcela neoprávněný a zbytečný.
Díky intenzivnímu zemědělství s převahou monokultur a nevhodných používáním chemických prostředků mizí z naší krajiny další ohrožený druh hmyzu - čmelák.
Pokud máme v okolí dostatek potravy pro čmeláky, můžeme je pozvat na pozemek také postavením čmelína. Jedná se o domeček stlučený z prken, zateplený polystyrenem a seshora krytý proti provlhnutí. Jeho rozměry by měly být asi 30x30x30 cm. Do čmelína vyvrtáme dva otvory – jeden pro vstup a druhý větrací, překrytý síťovinou. Od vletového otvoru by měla směrem dovnitř vést zahnutá trubice. Čmelín vyplníme ze ¾ krejčovskou vatou, surovou bavlnou, hoblinami nebo nastříhanými hadrovými cucky v kombinaci s mechem a suchým listím. Optimální umístění domečku je v polostínu – kvůli stabilní teplotě. Na podzim čmelín vyčistíme, přes zimu necháme vymrznout a na jaře opět naplníme materiálem vhodným k hnízdění. Čmelín můžeme také koupit již hotový. Více informací jak o čmelácích, tak o stavbě čmelína najdeme zde. Inspirovat se můžeme také tímto videem.
Jakými dalšími způsoby kromě čmelína můžeme u sebe na zahradě těmto tvorům pomoci? Místo anglického trávníku zkuste alespoň na malou část vysadit květnatou louku. Tu sekejte mozaikovitě, aby vždy zůstala část neposečená a poskytovala úkryt a potravu hmyzu. Vyhněte se používání chemických postřiků, ať už herbicidům nebo pesticidům. Zvláště neblahé účinky mají postřiky na trávníky. Čmelákům a dalšímu hmyzu a živočichům naopak pomůže i miniaturní vodní prvek či mokřad s mělkým břehem z písku nebo kamínků. Stačí zajistit, aby voda během roku zcela nevyschla. Více o tom, co pro čmeláky můžete udělat se inspirujte třeba zde.
Současné klimatické podmínky a mizející přirozené prostředí způsobují také úbytek plazů. Můžeš ale vytvořit líhniště pro nová mláďata!
Příprava jednoho líhniště (hadníku, kompostiště, hnojiště) je velmi jednoduchá. Jak takové hadí líhniště vypadá? Jedná se vlastně o kompost, který by měl být položen na kamenech různé velikosti, doplněný pilinami, kůrou nebo tlejícím dřevem. V neposlední řadě ale mysli na dostatek slunce. Kromě hadího slunění na kameni se zahřeje i připravený substrát! O významu hadníku a o samotné přípravě se dočteš více například zde.
Není žádným tajemstvím, že počet užitečných opylovaču klesá. Je tomu tak i z důvodu, že jim mizí jejich přirozené prostředí.
Pozvi do svého hotelu samotářské včely, pestřenky, slunéčka a další hmyzí živočichy. Domeček by měl být dřevěný, vyplněn různými přírodními materiály - tlejícím dřevem či děrovaným dřevem, dutými stébly, uschlým jílem, mechem, trávou, apod.
Můžeš udělat ale i jednoduchou verzi - kus dutého kmene či silnější trubky vyplnit na délku stébly slámy. Poskytneš tak hmyzu nejen potřebný úkryt, ale i prostor na kladení vajíček a vývoj larev. Svůj hotel postav na jižní stranu chráněnou větrem. Návod na jednoduchý hmyzí hotel najdeš ve videu.
Především ve velkých městech se čím dál častěji setkáváme s komunitními záhony. Nejen že zkrášlují betonové městské prostředí, ale mají také význam pro přírodu.
Vysaď i ty záhon květin na zapomenutém kousku svého města a poskytni tak hmyzu potravu, prostor na úkryt, místo na přezimování, místo ke kladení vajíček. Svůj záhon můžeš registrovat ZDE na webové stránce věnované komunitním zahrádkám a záhonům. V případě, že ti ve výsadbě záhonu něco brání, neboj se vysadit alespoň jednu rostlinu.
V tůňce naleznou útočiště především žáby a nejrůznější vodní hmyz. Oblíbí si ji také mloci a čolci. Tůňku navíc mohou k napájení využívat ptáci, netopýři, ježci i včely.
Vytvořit můžeme buď přírodní tůňku, jezírko s umělým dnem či případně jílovým dnem. Pokud se budete pouštět do většího díla, tak budeme ve všech případech potřebovat odbornou radu, ale vytvořit malou tůňku či jezírko na vašem pozemku zvládnout lze.
Co se týče tůněk, kde se bude zdržovat podzemní voda, cenné rady k postupu při ručním hloubení najdete například ZDE. Tůňky v krajině jsou velmi cenným biotopem.
Co se týče jezírek s jílovým dnem může vás inspirovat tento postup a příběh.
Obecně lze říci, že při budování jezírka či tůňky se snažíme, aby byla co nejčlenitější - s různými hloubkovými úrovněmi. Jezírko (tůňku) umístíme do nejnižší části pozemku a spíše na slunné místo. Nejjednodušší je pořídit plastový prefabrikát, který jen zakopeme do země. Vhodná je i jezírková fólie. Menším a mělčím jezírkům však hrozí přehřívání. Zabráníme mu výsadbou příbřežních a plovoucích rostlin, která vytvoří jezírku polostinné podmínky. Pokud by mělo být jezírko v úplném stínu, pak raději založíme malé jezírko se stínomilnými bahenními rostlinami.
Abychom živočichům usnadnili přístup do jezírka, vytvoříme na části pozvolně klesající přístupové místo vysypané oblázky, nebo uděláme přístupovou rampu například z prkna nebo plochého kamene.
I na těch nejmenších zahrádkách, dokonce i na balkoně, můžeme mít malé jezírko. Poslouží nám libovolná nádoba z materiálu, který udrží vodu – zinková vana, dřevěný sud, káď, keramické nádoby. Nevýhodou je, že nádržky malých rozměrů jsou náchylné na přehřívání, z toho důvodu je raději umístíme do polostínu či stínu a pravidelně doplňujeme odpařenou vodu. Malé nádrže jsou také náchylné k zarůstání řasami, které musíme pravidelně odstraňovat. V jezírcích a tůňkách můžeme pěstovat například rostliny, jako je prustka obecná, šmel okoličnatý, touleň srdčitá (Houttuynia cordata) či babelka řezanovitá (Pistia stratiotes).
Ježci jsou užitečnou součástí přírody. I když jim nehrozí úplné vyhubení, počty ježků se stále snižují. Ježčí domečky jim ale poskytnou úkryt.
Domeček ježkovi poskytne pohodlí a ochranu hlavně během zimního období. Pokud se rozhodneš jeden takový domek postavit, nezapomeň na jeho správné umístění. Domek přikryj listím, větvičkami nebo kousky dřeva, to bude izolovat chlad a poskytne ježkům potravu - brouky a jiný hmyz. V blízkosti úkrytu můžeš umístit také mělkou misku s vodou, ježky ale nekrm.
Návod na domácí přípravu domečku najdeš například ZDE. V prodejnách se dá také sehnat již vyrobený.
Vysadili jste na podzim stromy nebo máte ve svém okolí jinou výsadbu mladých stromů? Nezapomeňte na jejich povýsadbovou a následnou péči. Hlavně ta totiž rozhoduje o tom, zda se naše vysazené stromy uchytí, zda neuschnou a jak budou v budoucích letech prospívat. Co všechno tedy můžeme pro nově vysazené a mladé stromy udělat?
Péče o půdu
Nutným předpokladem pro dobré zakořenění je dostatečná péče o půdu v okolí stromku. Ideální environmentálně příznivé řešení představuje mulčování.
Mulčujeme ideálně pomocí vyzrálého kompostu nebo hnoje, v případě nouze lze využít i čerstvě posekanou trávu, slámu, štěpku či seno. Mulč vrstvíme do výšky maximálně 10 cm a do průměru 1,5 m tak, abychom vytvořili misku ve které se bude zdržovat voda (viz obr.). Zároveň dbáme na to, abychom neutopili kmínek. Mulčujeme ideálně na jaře tak, aby se během jednoho roku materiál rozložil.
Mulčováním docílíme hned několika důležitých efektů:
Pokud z nějakého důvodu nemůžeme vysazený stromek mulčovat (například kvůli hlodavcům), lze místo toho alespoň dvakrát do roka okolí stromku mělce okopat motykou (do hloubky 5 cm) - tím zajistíme přerušení vzlínání vody a zamezíme trávě v růstu.
Oprava oplocenek a úvazků
Nesázíme-li stromek přímo na oploceném dvorku, ale na volně přístupném prostranství, je nutné jej opatřit ochranou proti okusu volně žijící zvěří. Nejlépe poslouží drátěné svařované pletivo s většími oky. Takovými, která zamezí proniknutí býložravce ke kmeni, ale zároveň umožní pěstiteli operativně čistit výsadbovou misku a nežádoucí obrost kmínku, aniž by musel ochranu odstraňovat a znovu pracně instalovat. Z pásu pletiva stočíme kolem stromu a kotvícího kůlu válec, který pevně ukotvíme ke kůlu buď provazem (doporučeno), anebo hřebíky. Okraje válce spojíme znovu dohromady pomocí drátu na tolika místech, aby nevznikaly větší otevřené mezery. Ochranu proti poškození (včetně kotvení) je nutné zajistit minimálně na 10 let života vašeho stromu. Funkčnost oplocenky je vhodné v průběhu let kontrolovat. Dohlížíme na to, aby strom nevrůstal do oplocenky, aby v pletivu nebyli větší díry, kudy by mohla zvěř strom okusem poškodit.
Zvláště v prvních letech po výsadbě je důležité upevnění kmene stromu k opěrnému kůlu pomocí úvazku. Ten by opět neměl kmínek stromu škrtit, odírat, ale zároveň by jeho uvázání mělo být dostatečně pevné, aby se zamezilo nadbytečnému naklánění stromu větrem. Kůl(y) by měly být po celou dobu být v zemi umístěné pevně, aby byly stromku skutečnou oporou. Pokud kůl v zemi uhnívá nebo není stabilní, je vhodné ho vyměnit za nový.
Více o tom, jak má správně vypadat oplocenka vysazeného stromu a připevnění ke kůlu se můžete dočíst v brožuře na webu zde nebo ve video kurzu o výsadbách Potulného sadaře.
Zálivka
V případě výsadby na podzim a dostatečného zamulčování není zálivka bezpodmínečně nutná. Pokud je však voda dostupná, zaléváme každý strom intenzivně (10—30 litrů) při výsadbě a v období extrémního sucha pouze v prvních dvou až třech letech.
Při výsadbě na jaře stromek hodně zalijeme ihned po výsadbě, a pak postupujeme obdobně během roku, zvláště v období velkých such. Více o mulčování, zalívce a suchu se můžete dočíst například zde.
Přikrmování na krmítku pomůžeme ptákům přečkat zimní měsíce díky zdroji potravy a nám se odmění každodenním divadlem. Jak ale (ne)krmit?
Zimní přikrmování pomáhá ptákům přečkat období s nedostatkem potravy. Nejvhodnější je proto přikrmovat pravidelně v období od listopadu do března. Krmítko bychom měli umístit do stínu, alespoň 1,5 metrů nad zemí a 2 metry od keře či kmene stromu, kde by se mohli ukrývat predátoři. Potrava by měla být chráněna proti dešti i sněhu. Krmítko můžeme naplnit slunečnicovými semínky, ovsem, prosem, pšenicí, kukuřicí nebo můžeme v blízkosti zavěsit lojovou kouli. Dokrmovat můžeme také zbytky z kuchyně – např. vařenou rýží, vařenými brambory, masem nebo lojem, které však nesmí být solené, kořeněné, přepálené či zkažené. Krmítka je nutné pravidelně čistit, především kvůli možnému přenosu nakažlivých onemocnění.
Ptáci ocení také pítko – mělkou misku s vodou, do které položíme pár kamenů. Pítko by nemělo být hlubší než 5 cm a měli bychom ho opět umístit na stinné místo.
Podrobnější informace můžeme nalézt na stránkách ČSO.
Zastávky hromadné dopravy mohou být pro ptáky smrtelně nebezpečné. Díky kampani Česko společnosti ornitologické to ale můžeme změnit!
Skla a další čiré materiály jsou jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. Jedna silueta ptáka na ploše nestačí. Rozhodující je vzdálenost polepu, která by měla činit maximálně 10 cm. I při procházce městem můžete narazit na zastávky, které pro ptáky nejsou bezpečné. Na tomto webu je můžete ohodnotit a přidat aktuální fotografii. S těmito daty dále pracuje Česká společnost ornitologická, která jedná s provozovateli a vlastníky zastávek. Jednat můžete ale i sami, kdy na obecním úřadě zjistíte vlastníka či provozovatele zastávky a tuto osobu na nebezpečnou zastávku upozorníte. Odkázat jej můžete například sem.
Máš vlastní nápad na akci pro přírodu? Něco, co můžeš udělat i v dnešní složité době? Pojď do toho!
Drobných i větších činností, které pomohou přírodě je celá řada. Možná tě napadne něco, co je třeba zrovna v tvém okolí potřeba, něco mimo nabízené akce. Paráda! Pusť se do díla a pošli nám fotku! Jen dbej na zásady, jak pomáhat - pouštěj se jen do věcí, u kterých znáš dopady, zvládneš je realizovat, nebudeš manipulovat s chráněnými druhy a bude to na místech, kde je to možné.
Do lesů a luk bez motorových vozidel
Dodržuj zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům a parkuj jen na vyznačených parkovištích. Nedodržením tohoto pravidla můžeš poničit vzácné rostliny či vyplašit zdejší živočichy. Ohleduplné by měly být i cyklistky a cyklisté.
Se psy jen na vodítku
Psi stresují divoká zvířata a ptactvo, a tak hrozí, že by některé druhy mohly lokalitu navždy opustit. Nebezpeční jsou psi zejména pro mláďata všech živočichů. Ohroženi jsou i samotní psi - především v době honů. Zvaž prosím, zda je nezbytné svého mazlíčka brát na výlet s sebou. Pokud ano, tak na vodítku.
Odpad patří do koše
Vše, co v lese necháš, může způsobit problémy nejen zvířatům, ale i celému ekosytému. Odpadky tedy odnes s sebou domů, vytřiď a vyhoď do košů.
Nech květiny růst
„Netrhej květiny, když je chceš mít. Jdi dál a květy budou růst u všech tvých cest”, praví básník Thákur. Státem chráněných a vzácných rostlin je v lese a na lukách velké množství, proto je třeba dávat pozor, abychom je nejen nesbírali, ale ani neponičili. Ohroženy jsou však i běžné rostliny, trhají-li je lidé neohleduplně, to znamená celé i s kořenem či otrhají-li všechny listy rostliny.
Dopřej stromům klid
Vyhni se také trhání sazeniček a semenáčků. Ty pomáhají lesu v obnově a uchování současné podoby. Stejně tak je zakázáno lámání větví. Stromy tím poškozuješ.
Mláďata nech rodičům
K jaru a přírodě “opuštěná” mláďata patří. Jedná se většinou o mláďata, která svá hnízda opustila zcela dobrovolně v rámci svého přirozeného vývojového cyklu. Pokud není zvíře evidentně zraněné, nech ho být. Záchranou mu většinou uškodíš. Pokud si však nejsi jistý*á, zavolej na nejbližší záchrannou stanici či použij tuto aplikaci.
Drž se cest a značených stezek
Pohybem mimo cesty a značené stezky plašíš zvířata a ohrožuješ vzácné rostliny.
Táboření
Táboř jen na vyhrazených místech. Stopy svého pobytu i tak zahlaď.
Rozdělávání ohně
Pokud si chceš udělat romantiku u ohýnku, platí pravidlo, že se oheň nesmí rozdělávat blíže než 50 metrů od kraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od všeho, co by se mohlo vznítit (suché strniště, vysoká tráva). Pokud jsi se rozhodl strávit noc v lese, můžeš rozdělat oheň pouze na vyhrazených tábořištích. Po opuštění tábořiště je pak nutné zkontrolovat, zda je oheň zcela uhašen.
Nedopalky do přírody nepatří
Zejména v létě se požáry šíří velmi rychle. Jeden nedopalek pak může způsobit neštěstí. Nedopalky také významně a dlouho znečišťují přírodu - jeden nedopalek s filtrem se rozkládá až 15 let!
Hluk
Čím více budeš potichu, tím více můžeš vidět a slyšet. Řev motorů, křik dětí či hudební produkce do lesa nepatří. Příroda má mnoho skrytých krás, které můžeš objevit jen ohleduplným a respektujícím chováním.
Člověk může žít na zemi jen v souladu s přírodou. Staň se její ochránkyní či ochráncem i Ty!
Jak se přidat do plnění výzvy?
1. vybereš si jednu či více akcí pro přírodu nebo vymyslíš svoji vlastní
2. pomůžeš přírodě, užiješ si to a chceš-li tak vyfotíš výsledek
3. pozbuď k činům i ostatní - fotku nasdílej na svůj instagram nebo facebook s hashtagem #naprirodunekaslu a označíš @hnutibrontosaurus.
Pozor: musíš fotku nastavit jako veřejnou - aby ji viděli i lidé mimo tvé přátele (jen tak můžeš soutěžit). Nebo nám ji pošleš na e-mail: akce-priroda@brontosaurus.cz a my ji zveřejníme na webu.
Můžeš přidat komentář či minipříběh, jak jsi akci realizoval*a.
Jak postupovat na akci v době epidemie?
V době karantény a rizika nakažení koronavirem stále dodržuj bezpečnostní opatření - zejména nošení roušky, zásady hygieny, zákaz shromažďování ve větších počtech, apod. Respektuj nařízení Vlády ČR.
Kde mohu plnit akce pro přírodu?
Budeš-li něco sázet, stavět či upravovat, můžeš to dělat jen na místech, kde to máš dovoleno (od těch, kteří pozemek vlastní). Uklidit odpadky či zalít strom však můžeš jistě na většině veřejných prostranství. A mnoho můžeš udělat i doma či na zahradě. Při realizaci akce dbej na respektující zásady pohybu v přírodě. Vyhni se přímých zásahům do přírody v chráněných územích.
Na co si dát pozor?
Hlídej si, aby tvá činnost byla udržitelná - např. aby o vyvěšené budky či vysazené keře bylo dále pečováno.
Dodržuj bezpečnost práce, zejména při práci s nářadím.
Jak mohu soutěžit?
- stačí sdílet či poslat fotku z profilu na který ti pak můžeme napsat
- výhry budou losovány ze všech fotografiemi zachycených akcí pro přírodu.
- Hnutí Brontosaurus dále může ocenit tři akce, které nejvíce zapůsobí svým rozsahem a pozitivním dopadem.
- zasláním fotky/fotek souhlasíš se soutěžními podmínkami - ZDE.
- akce pro přírodu musí být vykonána v období po 1. dubnu 2020.
Pro koho tato výzva je a pro koho ne?
Výzva je určena zejména studentům a studentkám, dospělým a rodičům s dětmi.
Pro děti nabízí Hnutí Brontosaurus soutěž Duhová výzva.
Určena není také pro profesionální ochránkyně a ochránce přírody nebo hromadné oficiálně organizované akce.
Na co nezapomenout?
Vězme, že drobné skutky jedinců se sčítají ve větší pozitivní změny. K tomu však jeden ani více takových skutků nestačí. Pro ochranu přírody je důležitý i náš životní styl a také náš zájem o větší věci, které sami přímo neřešíme, ale můžeme je vždy ovlivnit. Cest je hodně. Vedou přes osobní šetrný životní styl (např. ekovýzva.cz) nebo přes aktivní občanský přístup - podporu neziskových organizací, které se ochraně přírody věnují, zájem o to, co se děje v místě, kde žijeme, působení na představenstvo obcí, měst nebo i vládu.
Máš dotaz? Spoj se s námi!
Tereza Opravilová
akce-priroda@brontosaurus.cz
